Na vlastní oči vidíte jak "staroušek křesílko" vyhlížel ošklivě. Seznámili jsme se po internetu. Po velmi dlouhém čase putoval ze 100letého domečku do jiného, novějšího domku, a po nějaké době nakonec skončil na internetovém bazaru. Neměl chudák moc na vybranou. Buď někoho zaujme natolik, že si jej odveze, nebo poputuje do sběrného dvora. A tak jsme se potkali. Láska na první pohled, byl to skrytý neskutečný fešák.
Začalo se s odstrojováním vrstev. Látka odpadávala po kouskách, následoval starý, rozsezený a špinavý grund a z větší části nepoužitelné výplně. Na něčem takovém by nikdo sedět určitě nechtěl. A tohle z něho zbylo.
Jde se na to! Zpevnit kostru, hlavně područky. Ještě než budu čalounit, musím kostru očistit... barva pěkně vynikne... a potom napustit olejem. Kostra jako nová a teď jen hodím toho fešáka do " kabátu".
Vše bude nové - popruhy, ruční nitě, motouzy, juta, tvrdá výplň, sponky, africká tráva původní i nová a grund původní a dodělaný, pikýrovací plátno, karton na záda. A zde je výsledek .
Teď ještě vzor "kabátu". Hledám něco, co je zajímavé, ne staré, ale také žádná vyloženě moderna. Něco, co běžně nepotkám na každém křesle. Musí to být elegantní, luxusní a prostě JINÉ. Fajn. Mám to. Nechala jsem si přivézt látku přímo z Itálie. Není levná, ale je kvalitní a hlavně "JINÁ". Tak a hotovo. Jó, ještě třešnička na dort. Malý příjemný polštářek ze stejné látky, jen trochu naruby:-)